Jdi na obsah Jdi na menu
 


 

                   ČLOVĚK  A  STROM....

 

Obrazek

 

Symbol stromu tu byl, je a stále bude. Trvá to už hodně dlouho. Přesně tak dlouho, kdy vznikl tento svět v myšlenkách a činech Nejvyššího našeho vládce, Pána všech světů.

 Ve starých bájích se lidé rodili ze stromů nebo se v ně proměňovali. Tak například Myrha, dcera krále kyperského, se proměnila v myrhovník, aby se ukryla a zachránila před násilnickým otcem. Také nymfa Dafne se proměnila ve vavřín na útěku před Apollónem, který se do ní zamiloval. Těch příběhů je mnoho a nechci zde rozebírat, jestli je to pravda či ne, ale jistě se mnou budete souhlasit, že se tyto báje hezky poslouchají.

Strom má v sobě ukryto mnoho symbolik. Tím, jak stromy shazují listí a na jaře se znovu probouzejí k životu, nám dávají znát, že je to jen zdánlivá smrt a lze ji překonat, že to není poslední odpověď na naší cestě životem. V symbolice dřevěného kříže, na kterém zemřel Syn Boží Ježíš, je též vidět jak nás strom i v jiných podobách provází životem. Tento kříž byl prý z Černého Bezu. (A již brzy vám sdělím jedno veliké tajemství o tom, jak to prožíval tento strom a jeho bytost.)

Také při narození dítěte se s oblibou zasazoval strom, který ochraňoval nového človíčka a provázel ho životem i jeho osudem. Nejčastěji to byly jasany a lípy. Přírodní bytosti v těchto stromech mohli a mohou mnoha způsoby pomáhat, pokud člověk neztratil cit a vnitřní kontakt s přírodou. Vše bylo a je stále podmíněno velkou pokorou člověka před Přírodními Zákony, které umožňují toto soužití a čerpání neviditelných sil z přírody. I Mohamed věděl, že každý potřebuje strom od kolébky až po rakev.

Jsou-li dnes lidé tolik pronásledováni nejistotou, strachem a bezradností, je to určitě zapříčiněno tím, že ztratili Víru v Boha, že ztratili úctu k přírodě, k jejím bytostem a také ke stromu, k tomuto prastarému symbolu života. Stromy nás chrání, léčí, živí a pomáhají udržovat při životě. "Kdo z nás by chtěl a mohl žít bez útěchy, krásy i podpory stromů?!"

Naše rodiny též připomínají rozvětvený strom, kdy každé odrůstající dítě odchází jako vyzrálý plod, aby zakořenil svůj vlastní kmen a rozvětvil jej v překrásnou korunu vstříc Světlu.

Dokonce i na našem těle můžeme nalézt symboliku stromu. Stejně jako strom máme jednu vertikální osu (od hlavy k patě) a jednu vodorovnou (ramena, paže, ruce). Naše prsty na rukou i nohou vyrůstají jako větve z kmene. Také lidský cévní systém se podobá stromu. Dýchací cesty člověka mají stromovitou strukturu. V našem těle se častokrát vyskytuje princip větvení, jako například spojení pupečníku s placentou. Též nervové buňky mají stromovou strukturu. Možná právě proto nám velmi dobře dělá procházka lesem, mezi stromy, když je máme podrážděné. To mi připomíná léčbu stejnorodým jako v homeopatii. No není to úžasné, jak to do sebe zapadá?

V malém mozku se nacházejí gangliové buňky, které vypadají jako malé stromečky a mohou být výrazem prožitku, který máme, když sledujeme rozvětvování a košatění nějaké krásné myšlenky. Také větvení průdušek připomíná obrácený strom, kořeny se vzpínají do výše a jeho koruna se dotýká země. Tak jako koruna vydává své svědectví o vyzrálosti stromu, tak také my bychom měli náš život rozvinout v překrásnou korunu čistých a tvořících myšlenek s harmonií našich slov a v souznění našich skutků.

Je tu opět vnímatelná symbolika stromu ale také předobraz naší cesty sem na zem a návratu domů do Ráje, kde jsou také přenádherné stromy i jejich bytosti Dévy.

Dá se říci, že vše se rozvětvilo z jediného semínka, z jediné myšlenky, jediného slova, činu, přenádherného záblesku daleko, daleko nad naším vesmírem, celým Stvořením a ještě dáááááál!

Strom nám symbolizuje cestu vzhůru. Své větve v korunách vztyčuje k nebi ke vzdání díku za dary, které dostal. Přidejme se k nim a nechť i na dále strom připomíná všem symbol a cestu života.

 

O přátelství člověka se stromy

 

Často se mě lidé ptají, co mají dělat, když je zaujme nějaký strom a když se k něčemu cítí být přitahováni zvláštní silou. Když cítí, že strom ze sebe vydává zvláštní magické kouzlo, hřejivé teplo a pocit přátelství a že jsou tím vším k němu přitahováni.

 Je to naprosto přirozený jev. Stromy jsou milé a laskavé přírodní bytosti, které rády poskytnou útěchu a posilu každému člověku, který má zájem o přírodu, o přírodní děje a o to, aby kolem sebe šířil radost, pohodu a povzbuzení pro ostatní. Proto se v žádném případě nebojte přijít ke stromu, který Vás oslovil, a jemně pohladit či obejmout jeho kmen, dotknout se zlehka jeho větví, či se na něj jen tak usmát a v duchu ho pozdravit. Se stromy nemusíte hovořit nahlas. Jsou to naši tišší společníci. Dají nám posilu, když je o ni v duchu poprosíme. Stačí zadívat se do jejich koruny, naslouchat šepotu listů ve větru či vdechovat do sebe vůni jejich květů nebo jehličí. Prožívat tiše, srdcem. Oprostit se od všech zatěžujících myšlenek všedního života. Nemyslet na své problémy a jen pasivně vnímat okolí.

To je malé kouzlo, zázračné a jedinečné, protože prožíváme něco nevšedního. Odkládáme staré a přichází k nám nové. Nová síla na pomoc, jak řešit naše problémy a jak se zbavit potíží a nepříjemných stavů, které nás dusí a omezují. To řešení přijde automaticky. Bezděčně hledíme do koruny stromu, radujeme se z okolní přírody. Zavřeme na chvíli oči. Necháme vše ostatní stranou. Brzy pocítíme, že k nám přichází nová síla plná naděje a přátelství. To je síla, kterou nám předává náš spřátelený strom. Předává nám ji tak, jak ji potřebujeme. Při loučení s ním mu prosím poděkujte. Co se děje dál?

To je pro každého člověka individuální. Někdo náhle pocítí příjemnou úlevu a přestane ho bolet hlava. Jiný přijde domů a vtom mu bleskne hlavou myšlenka, jak vyřešit svůj dlouholetý problém, který ho nesmírně trápí. Jiný se cítí být občerstven pro svou další, obvykle tvůrčí práci.

A v čem spočívá to největší kouzlo při setkání se stromy? Nezatěžovat své nitro vlastním přáním a chtěním. Dívat se na strom jako na svého kamaráda a dát mu plnou důvěru, že nám pomůže právě s tím, co je teď momentálně pro nás důležité.

Říká se, že příroda je mocná čarodějka. Nemůžeme chybit, odevzdáme-li se do jejích rukou. Stromy, zejména ty staré a majestátné, nám v tom rády pomohou, pokud hledáme pomoc. Pokud chceme upřímně dělat to, co je nejlepší podle přírodních zákonů a tím zůstat zdraví a plní energie.

 

                                                      

Obrazek